Grandville – Bryan Talbot

Grandvile je jeden z mála komiksů, před kterým byl i v českých médiích pořádný hype, což je věc, u nís v čechách, velmi často nevídaná. Česká televize si na to vyčlenila dokonce i několik minut na svém vysílacím kanále ČT24, kde byl i rozhovor s Václavem Dortem, šéfem nakladatelství Comics Centrum. Ze začátku mi bylo trošku divné, že se o komiks zajímá česká televize a další média. No do doby, než jsem si jej přečetl…

Grandvile je zváštní a vyjímečný tím, že namísto lidských postav používá postavy zvířat a dokáže je velice trefně situovat do jejich charakterových vlastností. Jako že liška, ještěrka, krokodýl jsou ti zlí, kočky jsou zde popisovány jako tanečnice a sexuální pracovnice apod. To příběhu velice pomáhá a mě osobně to přišlo více srozumitelné než klasické kreslení lidí:)

Další vysvětlivkou může být, že pojmem Grandvile se zde mýslí Paříž a zároveň i pocta J.J. Grandvile, což byl francouzský karikaturista, který se proslavil právě překreslováním lidských vlastností zvířatům.

Nyní již můžeme volně přejít k příběhu. Ten se zabývá vyšetřovaním vraždy, kterou dostane na starosti inspektro Scotland Yardu LeBrock. Případ, který se zpočátku jeví jako jasná sebevražda se rozběhne do celostátního spiknutí. Ze začátku jsem v množství postav a hlavně v poměrech, kdy Anglie padla pod nadvládou Francie, toršku ztrácel, ale v průběhu knihy se vše začne pomalu rozjasňovat.

Příběh bych zde opravdu nerad prozrazoval, je velice rozsáhlý, čtivý a zajímavý. Jediné co mě poněkud zarazilo, byla brutalita již zmíněného inspektrora LeBrocka, který k fyzickému mučení při vyslýchání, nebo zabití po něm, nechodí daleko. Ale je to asi holt stará policejní škola.

S kresbou souvisí hned dvě věci. Jak již bylo zmíněno, většina zde přítomných postav jsou zvířata a navíc je příběh stylizován do steam-punkového prostředí. Jakkoliv se můžete obávat náročnosti na nakreslení těchto faktorů, mohu vás hned ujistit, že kresba je opravdu nádherný a vydařená. Dlouho se mi nestalo, abych si prohlížel obrázek po obrázku s takovým zájmem. Kresba perfektně střídá políčka s rozmáznutým či jednobarevným prostředím zaměřeným na postavy s políčkami, kde je pozadí vykresleno do nejposlednějšího detailu.

Kresba je pro mě osobně nejlepší, jakou jsem kdy prozatím v komiksech viděl. Hodně se mi líbí použití zvířat místo lidí a hlavně steam-punk je jasná volba.

Pokud bych měl shrnout mé dojmy z knihy, nebudou jiné než perfektní. Příbeh je opravdu interesantní, kresba dokonalá.
Nemůžu si pomoct a dám 100%!

100%

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Knihu můžete zakoupit na eshopu Comics Centra v brožované verzi za 209,- (http://www.comicscentrum.cz/grandville-broz.html), ale i ve verzi vázané za 419,- (http://www.comicscentrum.cz/grandville-vaz.html).

Jonah Hex: Tvář plná násilí

K recenzi jsem si dneska vybral pro mě poměrně neznámou záležitost a to Jonaha Hexe. Před nějakou dobou internetem kolovaly trailery k filmu a přiznám se, že jediný důvod, proč jsem se na ně kouknul byl ten, že tam měla hrát Megan Fox. Ale i tak si vůbec nepamatuji, o čem ty trailery byly. Tolik asi k tomu, jak moc jsem toho o Jonahovi veděl.

Přistupoval jsem tedy k této knize s malým očekáváním a myslel jsem si, že jí možná ani nedočtu. O to víc jsem byl ale mile překvapek, když jsem knihu přečetl v podstatě na dvakrát, nejdříve jsem na ni neměl čas, ale ten jsem si u druhého pokusu našel a nelitoval jsem.

Příběh knihy je rozdělen na několik kratších příběhu a prakticky nás vrhne do děje, bez nějakého představování. Ze začátku tedy ani nevíte, jaký postoj k hlavní postavě zaujmout, jestli je to bad boy, nebo slušňák. V průběhu několika dalších příběhů se osud Jonaha Hexe lehce poodkryje, ale vždy tak, aby se neprozradily detaily a čtenáře autoři prakticky jen navádějí, aby si obrázek poskládal sám.

Když tak po sobě čtu předchozí řádky, tak jsem vlastně ještě nic neřekl a jen tady tak honím písmenka, aby to vypadalo na dlouhou a podrobnou recenzi. Přiznám se bez mučení, že jsem Jonaha vyzval pěkně na toaletě a přečetl jsem ho za jeden víkend. Opravdu nevím co bych tady měl psát, ještě jsem nikdy nečetl westernový komiks a asi bych si nikdy nedovolil tvrdit, že mě nějaký bude bavit tak jako práve Tvář plná násilí.

Kresba je naprosto brilatní, během celé knihy si udržuje velice dobrou laťku, je taková ta správně komiksová. Už kresba na obálce říká své a to je prosím použita kresba políčka přímo zně komiksu a ne nějaká speciální obálka. Opravdu klobouk dolů!

Příběh je, jak jsem již napsal, rozdělen do několika kapitol, všechny dávají smysl, není zde nějaká vata jen pro vyplnění obrázků. U Jonaha mi sice trochu chybí nějaký výrazně břitký humor a hláškování, ale na druhou stranu by se to k tak drsnému chlapovi, jakým beze sporu je, asi nehodilo.

Když tak srhnu vše, co jsem již zmínil, Jonah Hex: Tvář plná násilí je opravdu dobrý komiks, s překrásnou kresbou, inteligentním příběhem a trochou chlapské drsnosti navrch.

Hodnocení: 80%

Knihu můžete koupit u vydavatelstcí Comics Centrum ve brožované verzi za 139,- Kč nebo ve vázané verzi za 279,- Kč.

Sin City #6: Chlast, děvky a bouchačky

Po dlouhé době jsem se opět dostal k recenzování knih z nakladatelství Comics Centrum a jako první se mi do rukou dostalo nové vydání šestého Sin City s
poetickým názvem Chlast, děvky a bouchačky. O co jiného taky v Sin City jde, že? Tak se na něj rovnou podíváme.

Na začátek vás musím upozornit, že se nejedná o klasický příběh nám již známých postav, ale o soubor přesně jedenácti povídek doplněných o galerii. Někomu takovýto styl nemusí vyhovovat, já například povídky v psané formě upřímně nesnáším.

Povídek je tedy víc než dost, některé jsou delší, jiné, překvapivě, kratší, některé perfektní, některé slabší. Prostě taková sbírka toho, co Frankovi zbylo v šuplíku. Rozepisovat zde přesně o čem povídky jsou je zbytečné, jen bych vám zkazil dojem z celé knihy. Co ale můžu zmínit, je fakt že je zde obsažena jedna povídka, která byla i ve filmu Sin City a to hned ten první minipříběh se slečnou a jejích vrahem. Jedna z těch nejlepších v knize, alespoň tedy pro mě.

Ohledně kresby… Ta je přímo vynikající, opravdu klobouk dolů, co mistr Miller dokáže s použitím několika barev. U některých povídek se totiž dočkáme, kromě obligátní černo-bíle kresby, i využití modré a červené. Zvláště kresby Marva v povídce Tichá noc a kresby Modroočky jsou jedny z nejpůsobivějších, které jsem prozatím viděl. I když je celá kniha v podstatě povídková, nenajdeme zde nějaký pokles kresby, u všech je kresba na výborné úrovni, jen v některých momentech ucvhátí více.

Co je ještě třeba vyzvednout je vynikající překlad, který  se opravdu povedl a perfetkně přeložené dialogy pana Klumpa a pan Shlubba, jsou toho jen důkazem. PAN překladatel dokázal perfektní znalost angličtiny a češtiny zároveň a jejich dialogy přeložil tak jak je předkládá Frank Miller, aby na jednu stranu působily velice vznešeně a moudře, ale na pohled druhý šlo poznat, že IQ daných dvou osob je opravdu na nízké úrovni. Bravo, tleskám perfektnímu překladu!

Co tedy napsat na závěr? Sin City svým šstým dílem rozhodně nezklamalo, sice povídky nemusí sedět každému a děj je velice stručný, ale na druhou stranu bych se nebál tento díl označit za velice líbívý ohledně kresby. Dovedu si jej představit i v bulharšťině, čistě jen na obdivování kresby. Český překlad je ale k dispozici a je více než dobrý, nevidím tedy jediný důvod, proč po Sin City nesáhnout.

Hodnocení: 85%

Sin City můžete zakoupit na eshopu Comics Centra za super cenu 139,- za brožovanou (http://www.comicscentrum.cz/sin-city-6-chlast-devky-a-bouchacky-%E2%80%93-brozovana.html) a 279,- za pevnou vazbu (http://www.comicscentrum.cz/sin-city-6-chlast-devky-a-bouchacky-%E2%80%93-vazana.html).

Stávka dýdžejů

Nenapsat alespoň pár řádek o stávce, tak jsem asi v dnešním dni nemoderní. Já se to ale pokusím uchopit trošku jinou metodou a hlavně to zkrátit.
Odboráři stávkují pro dobro naší republiky, i když by odbory měly stávkovat pouze pro zvýšení svých platů apod. Při dnešním meetingu jsem se navíc dozvěděl, že odbory stávkují i za platby církvím apod. Staly se z nich tedy politici. Například když stávkovali lékaři, tak stávkovali za zvýšení svých platů. Což chápu a bral jsem to jako samozřejmost. Dopraváci ale stávkují za dobro celé republiky. To jsou ale uvědomělí a milí lidé. Na hrad s nimi, rovnou do vlády, když chtějí takové dobro a dokonce i vypracovali nové reformy! Jsem zvědav, kdy je napadna založit si svou vlastní politickou stranu. Vzhled na to teda mají.
Jaký vliv má ale konkrétně stávka na mě? Já jsem dostal z práce povolen Home Office, tzn. nemusel jsem do práce a mohu pracovat pěkně z domu, v klíkdu. Přitělkyně, která je na školení přibližně půl hodiny cesty tramvají, dostala na minulou a tuto noc zaplacen hotel i s bazénem, který má blíže. Ta si asi taky nestěžuje.
Doprava autem po Praze připomíná, na většině území, příjemný nedělní klid. Aut je na cestě málo, doprava funguje prakticky normálně. Metro nejezdí vůbec, tramvaje a autobusy velmi omezeně. Spousta lidí si vyrazila do práce na kole nebo na bruslích, počasí tomu přeje.
Navíc zítra je pátek, takže je to, tedy pro mě, pěkné zpestření pracovního týdne. A odborářům mohu vyřídit jen jeden popěvěk, který se zpívá na zápasech ostravského Baníku, kdy dá soupeř gól:

“Nic se nestalo, vy ku*vy, nic se nestalo!”

Forum Fuck It!

Včera večer byla nuda, Evka se učila do školy, respektive psala nějakou práci. Tak jsem se rozhodl si trochu zchladit hlavu a koukl jsem na loňský opus firmy Forum s název Fuck It.
Video začíná klasickou smrští triků, pádu a funny pictures. Videa od Forum mají svou zvláštní atmosféru. Většinou neberou video super vážně a dělají si z něj srandu. To je případ i tohoto kusu, což lze snadno poznat i podle názvu.
Tentokrát se kluci od Forumu rozhodli, že neudělají jen snowboardové video, ale opravdový film. Jak se jim to podařilo, nebo lépe řečeno nepodařilo, se dozvíte v přechodech mezi jednotlivými profily jezdců. Určitě si to video sežeňte i kvůli těmto přechodům, kluci to vzali za poněkud špatnou stranu a tak se jim tam podařilo umístit jednorožce udělaného z koňe apod. Určitě se budete bavit.
U čeho se ale budete nejvíce bavit je porce opravdu kvalitního snowboardingu, od railů, gapů a bonků se dostaneme i k back country snowboardingu a opravdu masivním skokům.
Zvláště pak poslední profil Johna Jacksona je přimo prošpikovány super dalekými a obrovskými skoky. To mi fakt klesla sáňka.
Snowboardové videa jsou jedny z mála videí, u kterých vydržím sedět až do konce. Je to způsobeno i variabilitou terénu, muzikou a jezdeckým style jezdce, který má každý trochu jiný. U Forumu to platí více než dost. Po odchodu J.P. Walkera jim sice chybí taková ta pravá “americká” superstar, ale spousta týmových jezdců jej více než nahrazuje.
Fuck It můžu tedy jen doporučit.

Co se v mládí naučíš, ve stáří zapomeň

Zážitků z dětství máme všichni určitě víc než dost. Já se tady s pár svěřím.
Většinou se budou týkat školy. Nevím jestli jsem měl jen to štěstí, nebo je to tak měl každý, ale vždycky nám učitelka říkala, že jsme ta nejhorší třída na škole. Už třeba v třetí třídě základní školy k nám nastoupil občan rómské národnosti a ten nosil do školy časopis Leo. Samozřejmě sme zněj byli hodně paf, kdo by v devítí nebyl, že. To že zmíněnému “delikventovi” bylo snad třináct, čtrnáct let, asi málokoho překvapí.
Další zážitek mám s paní učitelkou. Byla zima, čerstvě naváto asi 20 cm sněhu. Na celém školním dvoře sme byli jen já a můj kamarád. Tak jsem tak v tom sněhu běhali, stavěli sněhuláka, koulovali se, prostě věci, které dělají normální devítileté děti. V tom nás ale zpozorovala paní učitelka a dostali jsme ředitelskou důtku za to, že jsme pošlapali kytičky… Ehm nechci zde zmíněnou paní přirovnávat k různorodým orgánům, ale tohle mi do dnes připadá hodně přitažené za vlasy. Naštěstí to pochopili i mí rodiče, takže nakonec z toho žádný poprask nebyl.
Ve čtvrté třídě si jeden spolužák donesl do třídy pivko. Natvrdo si ho doma nalil do takové plastové bandasky, kterou tehdy nosili všichni.
Šikana byla běžnou součástí folklóru školy a to tak běžnou, že jsem se jí občas stal součástí i já. Díky bohu na té šikanující straně. Paradoxem ale je, že člověka, kterého jsme na základce šikanovali jsem si pak v posledním roce základky tak skamarádil, že jsme spolu trávili celé prázdniny a dělali takové ty klasické vylomeniny, jako je první cigareta, první pivo apod.
Ale zpět k šikaně. Asi v sedmé třídě k nám nastoupil jeden klučina a ten se okamžitě znelíbil místnimu bijci, který na něj pořád dorážel Dostalo se to dokonce tak daleko, že jsme v občanské nauce měli přečíst článek, který jsme napsali a on tam přípo popisoval, jak si ho pak po hodině chytí a zmlatí apod. Učitelka to klasicky přešla svým “kluci nechte si to až po vyučování” a tím vlastně celou tu záležitost schválila.
Nevím jestli je to ostravským regionem, kde jsem vyrůstal, nebo je to i v jiných krajích, ale násilí bylo opravdu všude okolo. Nedovedu si představit, jak to musí vypadat na základních školách dnes.
Naštěstí jsem vyrůstal v době, kdy o drogách nám jen vyprávěli. A v rizikové době dospívaní jsem naštěstí propadl snowboardingu a skateboardingu a tudíž jsem na drogy neměl peníze, čas ani sílu. Jedinou vyjímkou byla marihuana, která byla, je a asi i bude se snowboardingem trošku spojená a já to nemám nikomu za zlé. Marihuana je podle mě jedna z nejmíň škodlivých látek, pokud se člověk umí ovládat. Pokud ale ne, tak je stejně nebezpečná jako jakákoliv jiná droga s alkoholem na prvním místě.
Chtěl bych si jednou zajít k nějakému psychologovi a probrat s ním všechno, co jsem měl v mládí okolo, zda mě to nějak ovlivnilo a pod.

Iron Man: Extremis

Iron Man: Extremis. Jak začít?
S Iron Manem jsem se z větší části setkal díky filmu, veděl jsem sice kdo to je, ale nikdy jsem žádný komiks s Iron Manem nečetl, až po shlédnutí filmu. Veděl jsem že je v Avengers, dokonce jsem viděl i pár dílů nějakého animáku kdysi dávno, ale pozadí Iron Mana a teď nemyslím jeho zadek, mi odhalil až film.
Co jsem tímto úvodem chtěl říct je to, že jsem byl na komiks Iron Mana pořádně nažhavený a Extremis mě nezklamal. Bohužel ani nějak neohromil. Ke všemu se dostaneme, nejdřív se koukneme na příběh.

Ten se celý točí kolem látky zvané Extremis, která dokáže člověka „opravit“. Je to vlastně injekce nanobotů, kteří se dají libovolně naprogramovat, aby v tělě cokoliv provedli. Samozřejmě, jak už to bývá, se látky zmocní špatní kluci a rozhodnou se jí zneužít a vytvořit supervojáka. Na Iron Manovi je, aby toho mizeru zastavil a opět mohli všichni v klidu spát. Děj knihy se opírá a celou Iron Manovu existenci, je zde dokonce i popsáno, jak se z něj Iron Man stal a ještě pár dalších důležitých faktů z Iron Man světa. To se mi na jednu stranu na komiksu líbilo, pokud se někdo s Iron Manem chce seznámit, tato kniha je určitě jednou z nejlepších na začátek. Na druhou stranu si myslím, že všichni víte jak Iron Man vznikl a proč.

Příběh je celkově trošku plytký, pokud by zde nebyly právě podobné odbočky do Iron Manovy minulosti, tak by příběh šel klasicky představení zlého hocha – dobrák dostane na rypák – upgraduje se – dá zlému hochu co proto – konec.
A co mě nejvíc irituje, je přehnaná snaha Tonyho Starka být tým nejhodnějším, nejlepším a největším filantropem, který zbraně vyrábí vlastně jen proto, aby mohl léčit lidi. Více se mi líbil Stark ve filmovém pojetí, hlavně tedy v prvním díle.

A nyní kresba… Koukněte na obrázky! Kresba je jedním slove mega, opravdu tak realistickou kresbu jsem v komiksu ještě neviděl. Postavy jsou naprosto perfektně prokresleny, detaily postav jsou na opravdu obrovské úrovni a celkově jde vidět, že to s kresbou mysleli opravdu vážně. Kresba je opravdu perfektní, ale…
Vždy se najde nějaké ale. A v tomto případě je to ve způsobu kresby políčka. Už i na těch pár obrázcích, které se povalují kolem recenze, si můžete všimnout, že prakticky za postavami není nakresleno žádné pozadí. Nebo lépe řečeno, v naprosto minimální formě. Díky tomu celý komiks působí velmi chladným, až odměřeným dojmem. Prostě kresbě chybí ta „komiksovost“ ručně kreslené scény. Ale tuto chybu si nejspíš uvědomíte až po přečtění, v průběhu četby na ní nebude čas, to se jen budete kochat kresbou postav.

Tak a teď jsem sám zvědav, jak zhodnotím. Iron Man mě nejdříve nadchl kresbou a příběhu jsem nějak nevěnoval pozornost. Poté jsem se koukl na kresbu ještě jednou a našel chybu, kterou jsem více popsal výše. A příběh je bohužel opravdu slabý. Ale díky opravdu propracované kresbě postav dávám 75 procent.

Vetřelci vs. Predátor Omnibus

K recenzi mi přistál další Omnibus a to souboj vetřelců a predátorů. K tomuto Omnibusu jsem přistupoval asi s největším odstupem, přeci jenom veškeré filmové pokusy o AVP (Alien Vs Predator) dopadly opravdu děsivě a tak jsem se obával i o tento komiks. Ale nakonec se mé obavy naštěstí nevyplnily.

Celá kniha má přes 450 stran a je rozdělena na 7 příběhů.
První příběh se jmenuje Vetřelci vs. Predátor a dostaneme se v něm na planetu Rjuši, kde lidé v koloniích pěstují dobytek a všelijak farmaří. V tomto příběhu se poprvé dostanou vetřelci s predátory do sporu a docela dost to odnesou i přítomní farmáři. Tento příběh je nosný pro celou knihu a pokračuje i v několika dalších kapitolách. Kresba je taková jako z „ábecéčka“, ale mě se docela líbí. Tato kapitola má 150 stran a je jedna z nejlěpších v celé knize.
Druhá kapitola má jen 10 stran a je celá o predátorech. Popisuje vůdce predátorů. Tato kapitola mi přišla jako zbytečná, ale po druhém přečtení knihy pochopíte, o kom vlastně je.
V třetí kapitole se opět vracíme na Rjuši s partou mariňáků, kteří jsou vysláni na prozkoumání toho, co se na Rjuši stalo v první kapitole.

Asi zde nemá smysl popisovat dopodrobna všechny kapitoly, či chcete-li příbehy. Jen ještě můžu prozraddit, že v jedné kapitole se dozvíme, že pojídáním predátořích vnitřností se člověk stane nesmrtelným. Už v předchozích vetřelčích Omnibusech se řešilo využívání napříkald vetřelčí mateří kašičky pro vojsko, tady se zase pojídají vnitřnosti predátorů. Hmm, nebudu komentovat.

Kresba Omnibusu je, jak jsem již napsal, podobná komiksům co kdysi vycházely v ABC, ale mě osobně taková kresba nevadí. Není sice perfektní, jako například kresba Spider-Mana, ale je dostačující. Poněkud lepší kresbou je nakreslen příběh Večný, který se právě zaobírá zmíněnou gastronimockou novinkou. Naopak poslední příběh je celý černobílý, ale bohužel kvalit Sin City nedosahuje ani náhodou.

Celkově se mi Omnibus docela líbil. Nebyla to taková pecka jako Omnibus Star Wars, ale tam velkou mírou přispěl svět Star Wars, který mám hodně moc rád. Vetřelci vs. Predátor nejsou ani lepší než samotný Vetřelčí Omnibus, Predátorský jsem ještě nečetl, tak nemohu posoudit.
Bohužel je zde jeden fakt, který mi na komisku vadil a tou je Mariko Nigučiová a její eskapády jako „predátorky“.  Ostatní aspekty příbehu jsou více reálnější a pro mě i více zábavné.
Omnibus Vetřelci vs. Predátor tedy od mě dostává 60%, docela mě zabavil.

60%

Sexy Losers

Dneska jen v rychlosti a krátkosti.Určitě čekujte stránky Sexy Losers, kde najdete ranec komiksů zaměřených většinou na eroticky laděné vtipy, z nichž je spousta opravdu velmi podařených a ten zbytek víc než dobrých…

Určitě doporučuji, ale jen pokud jste starší. Nikdy bych neveřil, že mě komiksové stripy budou bavit, ale tyto jsou opravdu více než dobré!

Na hlavní stránce se navíc můžete dočíst, že pro léto 2011 se připravuje film Sexy Losers, který má pod palcem režisér Kevin Smith, který stojí za peckami stylu Jay and Silent Bob nebo třeba Clerks. Pokud to není jen kachna a film bude, tak to bude hukot, Kevin Smith se humoru a sporsťáren nebojí!

A jak sama stránka o sobě říká: „If you’re looking for some good ol’fashioned dirty humour and you are comfortable enough with your sexuality as to not be offended by drawn pictures, COME ON IN!„

Parchanti#2: Zdvojnásobení sázek

Zdravím vás po dlouhé době u recenze, nějak jsem nezvládl čas, bohužel Warhammer 40 000: Dawn of War mě docela zaměstnal🙂

Dnes se koukneme na druhé pokračování Parchantů s názvem Zdvojnásobení sázek. Pokud byl první díl ze začátku poněkud zmatený, tak se připravte na začátek tohoto. První dvě kapitoly totiž více rozvíjejí osudy jednotlivých postav ascénář přeskakuje z jedné postavy na druhou a musím přiznat, že jsem se v tom opět trošku ztratil. Stačilo ale vše přečíst ještě jednou a bylo to. S větším nadhledem musím uznat, že lépe to asi popsat nešlo. Uvidíme tedy trošku do životů jednotlivých parchantů, postavy dostanou větší hloubku a zároveň trošku pochopíte jejich záměry.

 

Pokud vás ale první dvě kapitoly překvapí, tak ty další se odehrvávají v klasickém „parchantím“ tempu a stylu. Stejně jako v minulém díle je zde jedna akce přes několik kapitol, tentokrát se parchanti vydávájí po Maxových stopách na ostrov uprostřed Karibiku, kde se opět rozjede velká akce plná střílení, výbuchů a hlavně super hlášek.

Celkově bych příběh ohodnotil jako velmi dobrý, autor scénáře správně pochopil, že postavám je potřeba dodat hloubku, už to nejsou jen postavičky, které střílejí a hláškujou, už jsou to lidi, kteří mají své touhy a také bohužel své problémy.

Ohledně kresby je zde jedna zvláštnost a to, že první dvě kapitoly kreslil Shawn Martinbrough. Tyto dvě kapitoly jsou, jak jsem již napsal výše, vyprávěcí ajemnější a uhlazenější styl Martinbrougha se k nim výborně hodí. Další zbytek kapitol již kreslí opět Jock a kresba je stejně dobrá jako v prvním díle. Například veškerá vojenská technika a zbraně jsou v komiksu opravdu velmi detailně a reálně nakresleny a komiksu to přidá velmi mnoho.

Co napsat na závěr? Parchanti#2: Zdvojnásobení sázek jsou opravdu velmi podařeným komiksem, ale mě osobně se více líbíl díl první. To aleneznamená, že jsou špatným komiksem, právě naopak! Pokud se například kouknete na hodnocení ostatních čtenářů různě po internetu, většině se druhý díl líbí více než ten první. Já si ale stojím za svým a Parchanti ode mě dostávají

85%

Parchanty si můžete zakoupit přímo u českého vydavatele Comics Centra a továzanou za 319,- Kč (link na eshop) a nebo brožovanou za 159,- Kč (link na eshop). Na obě knihy je nyní 20% sleva, tak si pospěšte, opravdu to stojí za to!